Mejcup 2010 videoreport

Ciao!

Mejcup 2010 - report

Foto: Pavel Žofka

No a je to....po měsících příprav a zhruba týdenním finiši celej ten mejcupovej den proletěl kolem nás a teď už si jen zase trochu přeskládat hlavu a pustit se opět do práce a do tréningu....jsme teprve na začátku!


Foto: Aleš Vysloužil

Závodu se zúčastnilo skoro 200 bab a borců (výsledky z kvalifikace nám předalo 142 chlapů a 44 žen) z Čech, Slovenska, Polska, a Maďarska. Obě zlatý placky odcestovaly na Slovensko Katce Fickuliakové a Tomasovi Greksákovi. Gratulujeme!

Záznam ČT1 - od 23:06 min

Moc děkujem těm, co se předregistrovali dopředu a když se dověděli, že z jakýhokoliv důvodu nemůžou dorazit, poslali info...DÍKY....ti, co se na to vybodli....snad ani nestojí za řeč....polepšete se! :)


Reportáž o Mejcupu z Brněnské Televize od 4:54

Zahrálo nám pět kapel: Vyhoukaná Sowa, Gerda Blank, Catchpole, Dirty Blondes a v chilloutu na bárečku TeaTreeTrio.

Záznam ČT4 sport - od 13:45 min

Pokřtili jsme Mejcup kalendář...uvidíme kolik se ho prodá... Účastníci Mejcup Fotoprojektu nalezli shodu, kam by případný výtěžek z prodeje měl putovat, tak se necháme překvapit...


Foto: Vojta Vrzba

Děkuju všem, kteří to dali dokupy. Vy, kterých se to týká, víte a vy ostatní je poznáte třeba podle Mejcup trika...:)

Díky všem partnerům za podporu. Každá pomoc se počítá. Opravdu velké podpory se nám dostalo od agentury Žij.cz, od Edelridu, Fasteru a van Gansewinkelu.

Generálním partnerem Mejcup: bouldersession 2010 byla firma The North Face, která nikdy nepřestane objevovat....držíme palce!

Choose your way up!

Ciao!

Finále

Choose your way up Rock Stars!

Ciao!

Creators

Tvůrci Mejcupu....Věra Kostruhová - tentokrát třetí místo, ale jinak historicky první vítězka Mejcup: bouldersession před 15 lety, dnes designerka lezeckých stěn a David Kozel s Radovanem Součkem - vrchní stavěči bouldrů.

Díky!

MEJCUP rolling stones

V Brně na náměstí máme nový hodiny. Prý stály 12 milonů. Ani autor tohoto "uměleckého díla" ale nepozná kolik hodin že to ukazujou... smutné....

Pro případ, že by město chtělo v budoucnu utratit nějaký mince, máme v záloze tuto variantu...


(kresba: Klára Hunková)

Při jednom z nesčetných setkání realizačního teamu Mejcup bouldersession se objevil totiž jeden (zdánlivě! neuskutečnitelnej) nápad...

V Brně je spousta parků...všechny takový placatý...oko návštěvníka se nemá pořádně čeho chytit, zvířátka si na rovným palouku taky prd užijou a lezci se můžou maximálně leda tak houpat ve větvích stromů...

Co si takhle přikulit několik tun kamenů - bouldrů?

Stačilo by jen pár...nějakej ten pískovec...žula....vápno....možná nejakej ten slepenec...možností je spousta.

(kresba: Klára Hunková)

Okolo balvanů by si hrály děti školou a školkou povinný a občas by jim někdo pověděl něco o geologii a geografii, lezci by si tužili svaly a hlavy při vymejšlení nějakejch těch vypečenejch bouldrů..

Před pár lety si Red Bull dovolil na jedno vídeňský náměstí navézt 5 balvanů z 5 kontinentů...brnkačka...

A nedávno se jednomu týpkovi podařilo hnout dvěma šutrama směrem k Londýnu...



TOŽ JAK TO VIDÍŠ V BRNĚ?

Možná právě ty nám chybíš do realizačního teamu!!!

Přihlaš se....

Jo a děkujem Kláře za tyhle rychlý nákresy....mimochodem právě můžete mrknout na výstavu její grafiky v Café 04 na Veveří ulici....

Choose your way up!

Redpoin Optimus Jacket

Prej má být letos tuhá zima tak se bude hodit třeba tenhle Primaloftovej drtič mrazu. K dostání v naší partnerské síti Hudy sport, nebo přímo v prodejnách The North Face.



Ciao!

Saltic Hurricane

Začalo už sněžit a tak se vám budou hodit pořádný boty. Třeba typ Hurricane od Salticu. Kvalitní boty z naší tradiční obuvnický metropole - Zlína.



Jinak opět upozorňuju, že každý účastník Mejcup: bouldersession při vstupu na Flédu dostane na ruku razítko. A pokud se s tímhle tajným znamením v následujícím týdnu dostaví do našeho partnerského obchodu Greensport v Brně, dostane 10 % slevu na nákup lezeckých botek od stejné firmy...:)

Ciao!

Výstava fotografií Libora Jenky

Mejcup vystavuje fotografie Libora Jenky z cyklu "Shora" v Cafe 09 v budově Moravské Zemské Knihovny na Kounicově ulici. Fotografie si můžete zakoupit. Podívejte se na skalní města z ptačí perspektivy....ten pohled stojí opravdu za to!



Kromě fotografií samotných si všimněte čelní fasády. Nástěnná freska na motivy díla Jana Ámose Komenského - Labyrint Světa a Ráj Srdce má 680 m2 a osmicentimetrové pískovcové desky váží dohromady zhruba sto tun. Prvolezec se stále hledá....



www.shora.cz

Ciao!

Edelrid Crux

Stan CRUX je specialitka hlavně pro ty, co se věnují boulderingu opravdu naplno a nevyhejbaj se několikadenním bouldertripům do odlehlých oblastí. V rozích crashpadu, který tvoří dno stanu, jsou všité kapsy, do kterých se uchycují duralové pruty nosné konstrukce stanu. Sbalený stan tak má nížší hmotnost i objem a to vám dovolí objevovat boulderingové ráje hluboko v dosud neprozkoumaných oblastech.....

Ciao!

Co na vás letos čeká?

Více se dozvíte na stránkách našich mediálních partnerů.
Třeba ZDE
Ciao!

The North Face - Point Five

A opět tu máme ukázku z produkce našich partnerů. Tentokrát se jedná o Gore Texovou technickou bundu Point Five Jacket od The North Face.



S touhle bundou byste si meli užít pobyt venku v jakémkoliv počasí.

Ciao!

Alexika

Dva účastníci letošní bouldersession se můžou těšit na spacáky od nové partnerské firmy Alexika.



Tak se těšte :)


Ciao!

Finálová sada chytů od AIXu

Tyhle chyty se zatím jen tak válej někde v Práglu v bedně a čekaj na pondělí až budou doručený Radovanovi, kterej jim hned začne zabrušovat hrany a patlat je husím sádlem, aby to finále nebylo tak lehký....snad se borci z AIXu nebudou zlobit....kdyžtak si uplácaj nový....stejně nic jinýho nedělaj, než že jen lezou a čmuchaj chemikálie při výrobě chytů...



Ciao!

Dirty Blondes

Tahle bábovka by to mohla letos pěkně rozjet ne?
One of the bands of Mejcup 2010 - Dirty Blondes



Choose your way up!

Ciao!

Matt Segal - China Doll - 5.14

Že by nastávala nová éra lezení?



Všechno vytlouct! :)

Featuring Matt Segal sending the 2nd Ascent of the 5.14 trad test piece called "China Doll" in Boulder's Dream Canyon. Stills and Video shot by John Dickey and the edit supported by The North Face.

Ciao!

Mejcup kalendář 2011

Během letošní bouldersession proběhne slavnostní křest Mejcup kalendáře......ať se Vám líbí.....

Ciao!

Vítáme mezi našimi partnery firmu Black Diamond

Tak, jak se účast na Mejcupu stává čím dál prestižnější záležitostí pro všechny, kterým závodní bouldering přirostl k srdci, tak budí zvědavost i u výrobců vybavení pro tento sport. Nově jsme tak přivítali mezi naše partnery firmu Black Diamond. Mrkněte se na video, kde vítěz několika posledních ročníků - Adam Ondra přelézá nové 9a+ v Ceüse ve Francii právě v barvách této značky.



Jeden z účastníků letošní bouldersession se může těšit na tohle poleženíčko. Jmenuje se Mondo!




Tak co blatíčka? Začnete už konečně pořádně trénovat?

Ciao!

Edelrid - Typhoon

Začly nám přicházet novinky od našich partnerů. Začneme Edelridem..Loni v Edelridu vyvinuli novou řadu lezeček, kterou letos ozdobili právě tímto modelem. Boty pro moderní sportovní cesty a bouldry jsou vyrobeny z přírodní i umělý kůže, podle toho, kde co je potřeba. Jazyk z neoprenu ti přimlaskne :) botku přesně na nohu....



Zkus Typhoony (Tajfuny) a foukni tam konečně nějakej pořádnej prásk. Třeba From dirt grows the flowers :) Choose your way up!

Radovan ve Švajcu - From dirt grows the flowers 8c!!!

Vrchní creator mejcupových boulderů Radovan Souček zaválel na výjezdu ve Švýcarsku. Hvízdnul tam boulder za 8C!!!
A to "From dirt grows the flowers". Teprve třetí!!! přelez po Davidu Grahamovi a Berndovi Zangerlovi. Zdá se, že fenka Naďa má na Radovana výbornej vliv a společný vzájemný venčení jim sedí!

Radovan se nerad natáčí, takže si vychutnejte Berndův přelez.



Ciao blatíčka!

Bouldersession 2010 prezentace / presence

Se nezdáte blatíčka....do letošní Mejcup bouldersession to je ještě 41 dní a Vás se už přihlásil plnej počet...čili 250...takže....pokud se dozvíte, že z nějakýho důvodu se nebudete moct zúčstnit (třeba že se přetrénujete nebo se Vám přemnožej křečci) tak buďte frajeři a dejte vědět, ať dostanou šanci ostatní.....díky!

Unbelievable....presence list is full 41 days before Mejcup bouldersession 2010! So, please be so kind and let us know when appears any reason you can not come. Those, who forgot to sign in will be thankful! Thanx!



Ciao!

Bratia Pouovci

Bráchové Pouovci v projektu "Zahir" ve Švýcarských Alpách. Jejich výkony podporuje The North Face a Edelrid. Zrovna tak jako výkony Vaše na Mejcupu....

Pou's Brothers in their project "Zahir" in Swiss Alps. They are supported by Edelrid and North Face. Just like you in Mejcup bouldersession.....



Ciao!

Vyhoukaná Sowa

Klub Fléda prošel přes léto rekonstrukcí a výsledkem je nová menší stage. Na ní nám zahouká Vyhoukaná Sowa. Někteří z Vás ji třeba potkali na fesťáku v Teplicích.



Ciao!

Choose your way up!

Gerda Blank opět na Mejcupu

Na Mejcupu letos opět přivítáme anglo-novozélandské duo Gerda Blank. Pokud jste prošvihli cave párty a o tenhle maorskej nářez jste přišli, tak teď budet mít možnost vše napravit s novým zvukem a videoprojekcí!



Ciao!

Choose your way up!

Partneři bouldersession a organizační tým

Pořád se snažíme akci dělat lepší a lepší a proto vítáme každou pomocnou ruku, ať už v organizačním týmu nebo formou partnerství.



Tak neváhejte a dejte o sobě vědět. Choose your way up!

Ciao!

Kurt :(

Kurt Albert namaloval svůj poslední rot punkt a odešel do věčných lezišť.....



Ciao Kurte!

Zpátky ke kořenům.....

Ciao!

Problem? Jen pro blatíčka.... Vždyť je to jen HRA....

Ciao!

Bouldersession 2010

Vylad'te si formičku na 27.11. blatíčka!!!
GET READY FOR 27.11. WEAKLINGS!!!!

Ciao!

Film o Adamovi.....

Studio Bernartwood pustilo do světa upoutávku na nový film o Adamovi......těšte se.....blatíčka......

Mejcup presents: Gerda Blank at Stránská Skála

Ciao!

Cave party

Cave party proběhla myslím úspěšně....překvapily mě děcka, který se všude možně bezcílně motaly po Stránské skále - no prostě sobota bez televize :)a když zaregistrovaly jakousi aktivitu tak se zvědavě přichomejtly a pár jich začalo nezištně pomáhat nosit prakťáky a sbírat odpadky po předchozích obyvatelích jeskyně. Restecp! :)
Díky kmáskům z Flédy se na místě s pomocí Hůlky a PW objevilo improvizovaný podium. Alda přidrndal vozejček aby se na místo mohly odvézt nstrumenty a sudy nefiltrovanýho Sklepáka a další nutnosti pro návrat člověka do jesyně :)
Po počáteční panice, kdy nezačalo fungovat výčepní zařízení nám trn z paty vytáhnul King zapujčením jinýho chlaďáku a začlo se točit...a bylo líp :)
Mezitím kluci z kapely Distant Bells (mimochodem výbornej Pink Floyd revival) nachystali aparaturu a mohlo se začít.
Stuart a Rhys z kapely Gerda Blank se cejtili v jeskyni jako doma a hned začli z bezvýchodný zóny vyvolávat duchy. Jejich siluety na nasvícený stěně štoly tancovaly jako by je kousla tarantule a přilákaly ducha, kterej se zjevil v podobě flétnisty odkudsi z Gruzie....noblesní zážitek.... Piva bylo pořád dost a mluvit bylo taky o čem a tak se samozřejmě nemohlo jen tak skončit. Nejvyšší čas, aby iGore a Kotlyk začli šamanit s gramcema, což některý pralidi donutilo poskakovat do rytmu. O půlnoci konec šmytec, poslední pivka a hotovo. Zase příště....někdy...někde....savanna.

Ciao!


Poznámka pod čarou: v neděli jsme odváželi celkem 6 pytlů odpadků....1 po nás....a 5 tam zapomněli asi nějací milovníci přírody :)

Stránská Skála

Několik informací o Stránské Skále.....

Geologický vývoj

V geologickém vývoji Stránské skály se prolíná historie dvou velkých středoevropských geologických jednotek – Českého masivu a Západních Karpat. Starší jednotka, Český masiv, byla vyvrásněna kadomským vrásněním (přelom prekambria a prvohor); k této etapě patří žula, na kterou většinou nasedají devonské slepence, vápence a břidlice. Na Stránské skále vystupuje přes 50 m mocný sled vápenců starých cca 156 miliónů let.

Zkameněliny

Vápenité jíly obsahují bohatou mikrofaunu – dírkovci, jehlice živočišných hub, skořepatci, ostny ježovek. Stránská skála je jedním z nejkrásnějších skalních výchozů ve městě. Jurský útvar, ke kterému náleží, byl pojmenován podle pohoří Jura ve Švýcarsku. Pro zájemce o živou a neživou přírodu skýtá Stránská skála četné příležitosti studovat a poznávat na velmi malém prostoru řadu geologických i biologických zajímavostí.

Množství zkamenělin, které zde byly objeveny, je uloženo ve sbírkách geologicko-paleontologického oddělení Moravského zemského muzea. Mezi důležité nálezy z tohoto období patří kamenný kvádr s otisky zubů dýkozubce moravského, umístěný v Anthroposu v Brně-Pisárkách, který zde byl prve popsán, a proto je latinský název této pravěké šelmy Homotherium Moravicum. Vedle uměle hloubených štol se zde nacházejí tři pásma vápencových jeskyní, které posloužily domovem pravěkému člověku. Celkem bylo nalezeno asi 29 jeskyní.

Sídliště pravěkých kultur

Výskyt rohovců, vhodných pro výrobu kamenných nástrojů, ovlivnil osídlení lokality již od starého paleolitu, kdy jsou zde doloženy první doklady těžby suroviny a výroby štípaných nástrojů, surovina však zde byla těžena i v průběhu mladší doby kamenné – neolitu a pozdní doby kamenné – eneolitu.

Od středověku sloužily zdejší vápence jako stavební kámen, použitý například pro kašnu Parnas na Zelném trhu nebo Zderadův sloup v Křenové ulici. Severní a severozápadní svah Stránské skály je v důsledku toho zničen velkými kamenolomy.

Pravěká historie Stránské skály

Starý paleolit

Na konci staršího pleistocénu (před 600 000 lety) měla Stránská skála již dnešní podobu, její severní a severozápadní svah, dnes narušený několika velkými kamenolomy, byl strmý a skalnatý a nacházely se v něm malé i větší jeskyňky. Okolí však vypadalo zcela jinak. Ve sníženině mezi Stránskou skálou a Bílou horou měla své koryto řeka, dnešní Svitava, přitékající z údolí od Obřan a rozlévající se pak jižním směrem k Tuřanům. Řeka vytvářela četná ramena a zanechávala za sebou opuštěná koryta. Povrch Stránské skály a Bílé hory byl pokryt stepním porostem s roztroušenými keři, v okolí se pak rozprostíraly listnaté lesy parkového rázu. Klima bylo teplé s průměrnou roční teplotou vyšší než dnes. Příznivé klimatické podmínky umožňovaly život rozmanité zvířeně a početnému ptactvu vodnímu i brodivému. Z velkých býložravců tu žili lesní sloni, stepní nosorožci, bizoni, velcí koně a jeleni, šelmy byly zastoupeny tygrem šavlozubým, největší kočkovitou šelmou, jaká kdy v našich zemích žila, lvem, hyenou, vlkem a řadou dalších menších psovitých a kunovitých šelem. Významným obyvatelem převážně jeskyní byl medvěd, tzv. Deningerův, předchůdce pozdějších jeskynních medvědů. Do tohoto prostředí přišli na Stránskou skálu první lidé. Svým vzhledem byli ještě odlišní od dnešních moderních populací, patřili druhu člověka vzpřímeného (Homo erectus). Tito lidé se potulovali v tlupách podél řek, kde u napajedel snáze ulovili nějakou zvěř. Říční štěrky jim také skýtaly vhodné valouny křemene a křemence na výrobu nástrojů potřebných ke každodenním činnostem. Poblíž řek na vyvýšených místech si také zakládali svá tábořiště. Na Stránské skále našli velmi vhodné podmínky pro přežití: v jeskyňkách několik metrů nad řekou nalezli úkryt, zvěře i ptactva bylo vůkol nadbytek, z místních rohovců, které bylo možno nasbírat v suti pod skalkami, si mohli naštípat libovolné nástroje. Ač nebylo zjištěno žádné neporušené ohniště, množství spálených kousků kostí dokládá, že nepochybně používali oheň. Jak dlouho se tu zdrželi, nevíme, protože to byli potulní lovci a sběrači. Stránská skála se řadí mezi nejstarší sídliště člověka typu Homo erectus v Evropě a přinesla také snad nejstarší doklad užívání ohně.

Mladý paleolit

Další doklady přítomnosti člověka pocházejí až z období počátku mladého paleolitu, tj. mezi 40–30 000 lety. Někdy na konci prvního chladného období posledního glaciálu, kdy byla v okolí ještě rozšířená stepní vegetace, se po dlouhé době na Stránské skále objevili lidé, kteří byli nositeli kultury bohunicienu, pojmenované podle nálezů z brněnských Bohunic. Rohovce ze Stránské skály se staly základní surovinou pro výrobu nástrojů, které dnes nacházíme i na 50 km vzdálených lokalitách. Nositele bohunicienu bohužel neznáme. Je však docela možné, že jím byl ještě neandrtálec. O něco později, v teplejším období posledního glaciálu, se na Stránské skále usadil lid jiné, časně mladopaleolitické kultury – aurignacienu. Nálezů z jiných lokalit dokládají, že jeho nositelem byl již člověk moderního typu – člověk kromaňonský (Homo sapiens sapiens). Podle nalezených předmětů je zřejmé, že obě kultury využívaly Stránskou skálu jako zdroj kvalitní suroviny, kterou zpracovávaly přímo na místě. Rámcově před 20 000 – 11 000 lety dochází k ústupu studeného klimatu poslední doby ledové, provázeného postupnou změnou flóry a fauny. Z této doby pocházejí také poslední stopy osídlení Stránské skály ve starší době kamenné, a to ze dvou míst jejího severního úpatí. Místní rohovce už nesehrávaly takovou roli jako v předcházejícím období, protože asi polovina nalezené industrie je vyrobena z přinesené suroviny – křišťálu z prostoru Českomoravské vrchoviny, porcelanitu z oblasti Uherského Hradiště a obsidiánu, jehož nejbližší zdroje leží na východním Slovensku, vzdáleném více než 300 km. I v kontextu mladého paleolitu jde o velmi vzdálený a výjimečný import. Skladba zvířecích kostí je na obou zkoumaných místech různá. Zatímco ve východní části se nacházely kosti mamuta, nosorožce a soba, v západní dominují kosterní pozůstatky koní, mezi nimiž však chybí lebky, femury a humery, což jsou kosti s největším množstvím masa. Tyto anatomické části lovci zřejmě odnášeli na jiné místo ke konzumaci. Skladba artefaktů i množství nalezené fauny ukazuje spíše na specializované loviště, vlastní sídliště bylo patrně situováno někde v okolí Stránské skály. Jako pravděpodobnou se jeví hypotéza, že množství nalezných kostí je dokladem lovu, a sice kolektivní, dobře organizované akce, při které zvěř byla z plání východně od Stránské skály hnána na útesy, z nichž se pak zřítila a pod skalou byla dobita.

Eneolit

V pozdní době kamenné – eneolitu začal kolem poloviny 4. tisíciletí před n.l. lid kultury nálevkovitých pohárů opět využívat místní rohovce. Povrchové zdroje už byly v té době pravděpodobně vyčerpány, ale společenská organizace tohoto období umožnila vznik specializované dílny na štípanou industrii. Surovina byla z vápencových skal zřejmě vylamována v celých blocích nebo vykopávána ze zvětralé skály a následně přepravována do prostoru dílny. Zde byly pazourkové hlízy žárem a následným ochlazováním vodou uvolňovány z vápencových bloků pomocí parohových kopáčů. Takto získaná jádra se dále metodou štípání zpracovávala na žádané polotovary, z nichž teprve retušováním vznikaly jednotlivé nástroje.

Zajímavý je nález depotu kamenných štípaných nástrojů: v malé keramické nádobce byly uloženy 43 kamenné úštěpy ze suroviny různé provenience.

Medvědí jeskyně

Jeden ze dvou vchodů do štol na Stránské skálePaleontologicky nejdůležitější jeskyní je tzv. Velká medvědí jeskyně, objevená dělníky při ražení štol; z geologického hlediska byla pro účely dělníků nevhodná a tak se zachovala jako významné paleontologické naleziště. Stala se před 60.000 lety úkrytem medvědů, kteří se do jeskyně dostávali komínem a žili tam po více generací, nálezy o tom vypovídající jsou fosfátové hlíny z pozůstatků těchto hnědých medvědů a jejich kosti. V prehistorických dobách lokalitu rozdělovala řeka Svitava, která zde měla několik slepých ramen a vytvořila tak různé biotopy. Další nálezy jsou skořápky vajec rozličných druhů ptáků, velkých koní apod. Jeskyně je významná proto, že komín byl posléze zavalen a jeskyně zůstala zapečetěná po tisíciletí až do příchodu dělníků. Dnes je tato jeskyně přístupná z nejspodnějšího patra štol; má délku asi 150 metrů a nachází se v ní hloubkový deník (návštevní kniha)

Woldřichova jeskyně

Docent KU dr. Josef Woldřich je sběratelem jurských zkamenělin v lokalitě. Ocitl se tam v době, kdy tam bylo otevřeno několik vápencových lomů na štěrk, k pálení vápna a k výrobě cementu.

Stránský vápenec byl použit jako dekorační a stavební kámen. Rekonstrukce a destrukce starých brněnských staveb ukázaly, že z něj byla část městských hradeb (Josefská); byl nalezen v románských základech kostela sv. Petra a Pavla a minoritského kláštera, kašna Parnas, Zderadův sloup na ul. Křenové). Byl těžen pro stavební účely již od přelomu 12. a 13. století až do roku 1925.

Při lámání kamene dělníci občas narazili na větší pukliny a velké jeskyně. V roce 1910 při odstřelu lomové stěny objevili jeskyni plnou jílovité hlíny a kostí. Do jeskyně vedla 1,5 m široká a 9 m dlouhá chodba, která ústila ve větší síně. Jeskyně sloužila jako doupě šelem, ovšem ne celou dobu, protože kromě kostí a zubů hyen, slonů, koní a turů tam byly objeveny pozůstatky ohniště a jednoduchých kamenných nástrojů. Jednalo se o unikátní nálezy, které dodnes nemají v Evropě analogii, protože pocházely z doby meziledové, ke konci etapy ji obýval Homo erectus. Dnes již jeskyně neexistuje, v průběhu předválečných let byla zničena těžbou.

Jeskyně č. 4

Jedná se o oficiální název v dokumentech. Jeskyně se nachází na západním okraji Stránské skály nedaleko ulice Stránská. Její přístup je zakryt těžkým uzamčeným poklopem a je běžně nepřistupná. Samotná jeskyně je spíše vertikální, a její průzkum může být pro neznalého i velmi nebezpečný. V nejnižším bodu jeskyně se nachází podzemní jezírko.
Vstupní komín je bez použití lana naprosto neschůdný. Při deštích se stává z komínu nebezpečná past. U dolního jezírka cesta „suchou nohou“ končí, nicméně jezírko pokračuje podzemím dále. Voda v něm je, podobně jako v krasových jeskyních, velmi studená a naprosto průzračná. Za přívalových dešťů voda v jeskyni velmi rychle stoupá.

Válečný a poválečný vývoj oblasti

Lokalita byla dlouhou dobu před svým začleněním na seznam chráněných lokalit ČR značně využívána. Nese stopy řady menších vápencových kamenolomů a byla dále narušena umělým hloubením štol pro účely blízké německé továrny Flugmotorenwerke Ostmark, která ovšem přestavby nestihla dokončit, když byla zničena 25. srpna 1944 náletem amerických letadel.

Továrny vybudovaly v lokalitě systém propojených jeskyní, bunkrů a šachet o třech horizontálních patrech, do kterých během druhé světové války plánovaly přesunout stroje na výrobu leteckých motorů a ukrýt je před možným bombardování. Z těchto důvodů je oblast z části elektrifikována, což později ocenily zahrádkové kolonie, které v blízkosti svahů vyrostly.

Samotní Němci i po náletu ve skalním masivu nadále budovali kryty, padla domněnka, že v podzemní továrně se vyrábějí rakety V-2. Po válce se v ražení štol nepokračovalo, v padesátých letech obsadila část podzemních prostor československá armáda, která zde začala budovat protiatomový kryt. Ten před dokončením převzal závod ZKL, který stavbu dokončil a vybavil ji jako velitelské stanoviště civilní obrany, které dnes leží připraveno za zakovanými železnými dveřmi. Chodby nejhornějšího patra, sloužící jako kryty, mají délku 136 m, délka štol středního patra je kolem 1 km, z toho asi 250 metrů se nachází za krytem civilní obrany, přes jehož strop se lze přeplazit. Nejspodnější patro má délku zhruba 200 metrů. Na toto patro bezprostředně navazuje jeskyně o souhrné délce chodeb asi 150 metrů.

Mejcup 2009 by MoFF

Ciao!

Mejcup Spring Party Session

Přijďte si zabouldrovat na Stránskou a zahájit lezeckou sezonu 2010... Večer v jeskyni koncert kapely Gerda Blank. Kdo pomůže se sběrem odpadků na Stránské, dostane pivko gratis :)

Ciao!

ECCE ACH MACO

Feeling the wind!

Did you ever feel the wind?

Ruben Len10

Trocha kiteboardingu....

Smolo a jeho názor na pravidla

Kruh za kruhom

Cesta to je nádherná. Nikdy nezabudnem na to lezenie, ktoré nemalo konca a ja som mal pocit, že to vedie až do neba. Tento článok však bude o niečom úplne inom.


V poslednom čase som sa pár krát stretol s negatívnym postojom na nové cesty. Išlo hlavne o osadené istenia a vzdialenosť medzi nimi. Naposledy to bolo pri čítaní článku na DŽC, kde sa písalo o Benešákovom preleze novej cesty a následnom Adamovom opakovaní. Po pár gratulačných príspevkoch sa debata zvrhla na to, že v Žlebe sa už nedá ani poriadne zaliezť, že sú tam všade borháky po dvoch metroch, že to tam novými cestami akurát ničia, kde je kto doma, čo sa smie a nesmie.

Nie som síce preborník v prvovýstupoch oproti borcom čo ich majú stovky, ba dokonca tisíce, ale nejakú skúsenosť s robením ciest mám a vlastný názor tiež. Niekedy mám pocit, že Ľudia chcú zastaviť čas a nechápu, že aj lezenie má svoj prirodzený vývoj a posúva sa ďalej dopredu svojou cestou či chceme, alebo nie. Veľa krát totižto kritizujú ľudia, ktorý o tom vedia ešte menej ako ja, cestu videli akurát z turistického chodníku a najväčší borec je ten, čo v krčme vykríkne: ten kruh som mu vytĺkol Ja! Našťastie mne nikto nič nevytĺkol, ani som osobne neriešil takýto konflikt, takže to môžem brať ako nestranný pozorovateľ a neviesť tu nejakú osobnú vojnu.

Pre mňa sú pri prvovýstupe sväté tieto tri veci:
Robiť cestu zdola! (nezlaňovať, neskúšať či to pôjde, alebo nie)
Dať kruh na správne miesto! (najvhodnejšia pozícia na cvaknutie, bezpečnosť)
Osadenie kruhu! ( poriadne zalepiť, alebo zatemovať )

Veža XYZ

Pred 40 rokmi: Išlo lezcom o dosiahnutie vrcholu veže, hľadala sa tá najjednoduchšia cesta.
Pred 30 rokmi: Na vrchole už síce niekto bol, ale tamtá špára je tiež pekná a mohla by byť aj trochu ťažšia. Urobíme ju, nie?
Pred 20 rokmi: Vidíš tú hranu? Celkom chytovatá, to by mohlo pustiť. Vytiahni kovárnu to bude pecka.
Pred 10 rokmi: Liezol som tú špáru a pozeral som do tej steny vedľa, normálne tam sú také lišty že to pôjde úplne v pohode.
Dnes: Boháča to je krásna veža. Obehol som to, ale všetko je vybraté a tamtá stena je úplne ako sklo. To nepôjde. Poď nájdeme niečo iné.
Na tomto jednoduchom príklade sa dá krásne ukázať vývoj prvolezenia a tak isto aj vzrastajúci počet istiacich bodov v jednotlivých cestách.

Prvá cesta má len jeden kruh. Leziete komínom na predvrchol, prekrokom ku kruhu a stavaním zo sedačky na vrchol.

Druhá cesta už má kruhy dva. Leziete krásnou špárou ktorá sa v desiatich metroch nepríjemne rozšíri (kruh), ďalej na koniec špáry (druhý kruh) a stenou na vrchol.

Tretia cesta má tri kruhy. Pod hranou je nepríjemný dopad z veľkých blokov, takže prvé dva kruhy sú osadené nižšie aby nehrozil pád na zem, ktorý by mohol mať fatálne následky pre lezca. Ďalej po hrane (hodiny), hranou cez tretí kruh na vrchol.

Štvrtá cesta má kruhy štyri, pretože ide o extrémne ťažké stenové lezenie bez možnosti založenia vlastného istenia (uzol).

Táto moja vymyslená veža má stále svojich dvadsať metrov a pritom každá cesta má iný počet kruhov.
Ako to je možné?

Niektoré faktory nám môžu pri prvom pohľade na cestu uniknúť a pritom majú veľký vplyv na umiestnenie a počet istení. Línia a členitosť steny, možnosť založenia vlastného istenia, kvalita a pevnosť materiálu, nástupový terén pod cestou (dopad), ......a v neposlednom rade psychická zdatnosť prvolezca v daný deň. Poznáte to nie? Ste rozlezený, namotaný a pustíte sa do cesty popod ktorú už niekoľko rokov iba chodíte a sú dni keď leziete ako drevo a ďakujete bohu za každý kruh čo vás cestou stretne.

Predstavte si že by boli všetky cesty rovnaké. Existovali by iba športovky! Alebo iba vraždy! Nebolo by to lezenie nefarebné a nudné? Možno by si mnohý z Vás čo kritizujete ani nezaliezli, cesty by boli akurát pre bláznov bez mozgu, alebo svalnatých gymnastov.

Čo je zlé na tom že každá cesta je iná a každý prvovýstupca to robí a cíti inak? Cikán vylezie špáru bez kruhu, Tomajda s Benešákom spravia krute ťažkú hranu, Mocan zase objaví nejakú novú vežu, Špek v Klokočí otvorí ďalšie peklo čo si kurva dlho počká na nejaké opakovanie a Bělina aj napriek svojmu veku je nadšenec a dokáže sa radovať aj z päť metrového kvaku.

Mňa na lezení baví práve tá farebnosť a možnosť výberu. Dať si cestu ktorá sa mi páči, na ktorú sa akurát cítim, na ktorú som dokonca v zime trénoval, alebo dozrieť ako víno na cesty o ktorých iba snívam, chodím popod ne a nechápavo s úctou obdivujem fyzický či psychický výkon prvolezcov.

PS1: Na svete je toľko ciest, že každý má možnosť si vybrať, nie?
PS2: Ešte som na pieskoch neliezol a nevidel cestu čo má istenia po dvoch metroch, ako sa často spomína v kritikách. (samozrejme že poznám iba malé percento ciest a oblastí)
PS3: Pre Ľudí, čo nemajú zaschnutú pečiatku v novom preukaze z horolezeckého kurzu a lezú tak akurát po internetových stránkach. Nebuďte tak prísny a neštudujte tie pravidlá tak pozorne!
PS4: Pre Ľudí, čo im pečiatka zaschla už dávno, sedia za kompom a prudia. Berte si príklad od Ľudí z PS3 a nenoste do skál meter!
PS5: Mier!

Převzato z: lezec.cz

Ciao!

Basta Fidel

Tato kapela hrála na Mejcup bouldersession 2009.



Skupina Basta Fidel je reinkarnací zaniknuvší kapely Fidel Castro (1997-2003). Z původní sestavy v kapele zůstali bubeník, kytarista a dva saxofonisté. Ze spolupráce s novými členy vznikl nový repertoár, čerpající jak ze soundu "starého Fidela", tak z nových inspirací. Hudba houpavých rytmů s výraznou dechovou sekcí se tedy inspiruje nejen klasickým ska / rocksteady, ale nechává se také ovlivňovat jazzem, arabskými motivy, dancehallovou naléhavostí a jinými hudebními styly.

Všemu vévodí výrazově pestrý projev zpěvačky Marquet, která do vyznění některých písní nenápadně vpašovala nádech šansonu. Poté, co si kapela našla svůj specifický zvuk a styl, vydala na sklonku roku 2006 debutové album Plezír. Za dobu sveho působení si kapela vybudovala svoji pozici na české hudební Ska scéně a krom mnoha českých měst navštívila a svou produkcí bavila také publika v Německu, Maďarsku, Rakousku či Slovensku.

Odposlechy

Úryvek z tajně pořízených odposlechů organizačního teamu Mejcupu:

Nazdár!
No nazdár, rád tě slyšim ty vole.
Hele tak co provedem ty draku?
To nevim ty vole.
Hele poslouchej, my teď byli na nějakejch závodech a tam bylo 30 závodících, to by ses posral.
Hele to jsou mrdky ty lezci.
To je házení perel sviním ty závody.
Ty vole sviním to je slabý slovo, dyť to jde úplně do prdele, to by člověk z toho blil.
Ty vole já bliju
Tak přesně víš o čem mluvim.

Více se dočtete v nový Montaně!

Ciao!

Nelly Kudrová - vítězka 2009

Přezdívka: Nudlina (ze skautské éry)
Datum narození: 26.09.1980
Váha: +míry proměnlivé
Výška: 168 cm
Město: Praha
Zaměstnání: hlídač psí slečny Jámy

Od kdy lezu: listopad 2000
Oblíbené lezení: obecně po vápně a po písku, kolmice, kratší silové cesty (vytrvalost je mi zcela neznámým pojmem), nesmí se vyskytnout obliny
Koníčky: zahradničení, plavání, vejlety v hezký přírodě, filmy, knížky
Muzika: Lucie, Rišo Müllerů, Linda Perry, Morcheeba, nestárnoucí klasika (Pink Floyd, Led Zeppelin, Clapton) a mnoho dalších
Oblíbené jídlo: thajská kuchyně (pálivý), v našich podmínkách trochu počeštěná
Oblíbené pití: čerstvý šťávičky, slivka, vizour
Kde se vyskytuje: v blízkosti nesamostatné feny a bezmocného starce :-)
Nejoblíbenější oblast: Labák, Jura, Beaux, Ceuse, Arco
Nejhodnotnější prvovýstup: žádnej takovej zatím nemám
V čem leze: v Pearlech od RP

Zima je tady!

A s ní nějaký ty radovánky...

Punk's not dead!

Motivační video pro každýho správnýho pankáče!

Vilda Chejn

Datum narození: 23.09.1987
Váha: 61
Výška: 172 cm
Město: Praha
Zaměstnání: Student estetiky
Od kdy leze: Asi od roku 2000
Oblíbené lezení: Asi pískovec
Koníčky: lezení,četba,historie.
Muzika: Skoro vše.
Oblíbené pití: pivo,slabý kafe.
Kde se vyskytuje: Teď asi nejvíc v novém BB v Holešovicích
Nejoblíbenější oblast: Těch je plno.
Nejhodnotnější prvovýstup: Ondrovo kalné ráno VIIc.